Velmistr Lee Yoo Sun začal cvičit ve svých 15 letech. Jeho cesta ze školy vedla každý den okolo Zemědělské Univerzity v Soulu, kde v místní tělocvičně vyučovali mistři Choi Bong Gip a Hong Ei Jung bojové umění Chung Do Kwan. Grandmaster Lee byl tak zapálený žák, že brzy cvičil dvě hodiny denně, pět dní v týdnu, vždy po škole. Během prázdnin, kdy byla univerzita zavřená, se tréninky nekonaly a tak dojížděl do hlavního Do-jangu Chung Do Kwan v Soulu, kde trénoval pod vedením místních instruktorů: Uhm Woon Gyu, Yoon Ki Hue, Son Duk Song. (V té době byl Generál Choi Hong Hi čestným prezidentem Chung Do Kwan.)
Po dokončení školní docházky měl velmistr Lee pokračovat ve studiu na univerzitě, ale kvůli finanční situaci jeho rodiny musel své studium předčasně ukončit. Ale jak to tak bývá, když se jedny dveře zavřou, jiné se otevřou. Pro Grandmastera Lee představovala novou příležitost armáda, kde byly jeho schopnosti a zkušenosti v bojovém umění ihned rozpoznány a dále pěstovány pod vedením Generála Choie a dalších služebně starších armádních instruktorů Oh Do Kwanu.
Armádní kariéra velmistra Lee začala počátkem šedesátých let. Téměř od začátku, po úvodním armádním výcviku, byl povolán do 26. pěší divize, kde byl ihned vyčleněn aby zároveň učil a byl učen základní pohyby Oh Do Kwan Taekwon-Do. Začal se učit nové Tuly, přestože byly teprve ve svých počátcích - Hwa Rang, Ul Ji a Choong Moo, které měly nahradit předchozí japonské tuly z Karate.
Velmistr Lee si vzpomíná, že potom, co k moci přišel Generál Park Chung He, v roce 1961, Generál Choi odešel z armády a přijal místo velvyslance v Malajsii v roce 1963, kde finalizoval 24 Chung Han Taekwon-Do Tulů. A bylo to právě odtud, odkud Generál Choi posílal návrhy nových sestav Majorovi Woo Jong Lim. Díky tomu se mohla Korejská armáda začít učit všechny Chung Han Tuly.
V armádě bylo jediným úkolem velmistra Lee učit Taekwon-Do. To dělal ve velkém stanu, který zastřešoval tvrdou zem, na které učíval. Armádní trénink byl v té době pro všechny Leeovy studenty extrémně náročný.
Velmistr Lee vždy vyzdvihoval Generála Choie, uvedl, že v té době byl Generál velmi bystrý muž. “Věřím, že Generál měl v té době již přesnou vizi jak by mělo Taekwondo vypadat a uměl vidět do budoucnosti. Opravdu chtěl založit bojové umění, které by charakterizovalo Koreu. Proto muselo být odlišené od Japonského Karate. Všichni znali jména tulů ze školy. To pomohlo utvářet patriotismus a národní hrdost, což bylo v té době pro armádu zásadní.” (Korea byla okupována Japonci mezi lety 1910 až 1945).
“Nedlouho potom, co se Generál Choi vrátil do Koreje po splnění velvyslaneckých povinností v Malajsii, jsem začal společně s Park Jong Sooem a Kim Jung Chanem a ostatními pravidelně trénovat pod vedením Generála Choie v jeho rezidenci v Soulu. Tréninky byly velmi intenzivní, Generál Choi měl úžasnou výdrž. Trénovali jsme uvnitř i venku, vzpomínám si, že Generál Choi měl nádherný trávník. V zahradě byly také kovové stojany a kopací pytle. Trénovali jsme od 10 ráno do oběda, kdy paní Choiová servírovala nudle. Potom jsme zase trénovali všechny aspekty Takwon-Da: tuly, sparing, jednokrokový sparing a sparing nohama, kdy jsme měli ruce za zády zastrčené za pásek. Generál Choi neustále opravoval naše pohyby. Ze všech Taekwon-Do technik jsem nejraději trénoval kopy, hlavně kopy ve výskoku. Pamatuji si, že velmist Han měl excelentní kopy ve výskoku. Taky si vzpomínám, že nám vyprávěl, jak jednou knock-outoval svým stranovým kopem býka. Další vzpomínku mám jak stojím před Generálem Choiem, který sedí za svým stolem a volá techniky ze sestav. Zavolal například “Lee - sonkal daebi maki, gunnun so ap joomuk jirugi!” a tak dále. Někdy se naštval a řekl “Lee - ven!” a já jsem odešel a čekal, dokud jsem nebyl zavolán zpátky.”
Když se zeptáte velmistra Leeho na zkoušky a jeho technické stupně, zasměje se a vysvětlí, že byl přezkušován Generálem Choiem jak v Koreji, tak později v Holandsku, kde získal v roce 1968 6.Dan. Ale jinak má certifikáty z Chung Do Kwan, Oh Do Kwan, KTA, ITF a WTF.
“Generál Choi také pravidelně vedl zkoušky ve svém civilním Do-Jangu v Soulu. V té době byl Prezidentem Korejské Asociace Taekwon-Do.”
V listopadu 1966 přijel na doporučení generála Choie velmistr Lee do Hong Kongu. Byl poslán, aby podpořil místního instruktora, velmistra Kim Bok Mana, který dorazil rok před tím, aby zde pomohl rozvíjet Taekwon-Do, jehož popularita rostla.
“Předvedli jsme mnoho ukázek, abychom propagovali Takeown-Do, neboť bylo stále celkem nové. Naše ukázky měly dobrý ohlas a v krátkém čase se výrazně navýšil počet našich členů. Můj hlavní Do-Jang byl v obchodním centru, kde jsem každý den učil.”
Ne všichni však byli z nového bojového umění nadšení. Někteří se cítili ohroženě, jako například jeden muž, který velmistru Lee vyhrožoval, když cvičil v jednom z mnoha Hong Kongských parků společně s dalšími cvičiteli bojových umění. Velmistr Lee vzpomíná:
“Jak si dovedete představit, shromáždil se velký dav diváků. Můj vyzyvatel udělal úder. Já se vyhnul a udělal jsem dolmio chagi ve výskoku, po kterém můj soupeř upadl na kolena a tím byl boj ukončen. Po tomto incidentu jsem se rozhodl dát tomuto parku široký prostor.”
Další výzvy se objevovaly v průběhu kariéry velmistra Lee: “Než jsem opustil Hong Kong, zavítal do mého Do Jangu karatista a před mými studenty mě vyzval k souboji. Knock-outoval jsem ho jediným dollyo chagi.”
V roce 1967 se velmistr Lee přesunul do Holandska, aby nahradil velmistra Park Jong Soo jakožto hlavního instruktora. Při vzpomínce na příjezd do Holandska se velmistr Lee opět usmívá. Byla mu předána kazeta nahraná starším holandským žákem, která obsahovala zprávu od velmistra Parka, kde se omlouvá za to, že nebyl schopen osobně uvítat velmistra Lee, protože musel narychlo odjet do Kanadského Toronta.
“Ocitl jsem se v cizí zemi, neznal jsem jazyk ani místní zvyky.” Velmistr Lee však brzy prolomil ledy. Vzpomíná si, jak jedno pondělní ráno byl vyzvednut z holandské Taekwon-Do Prezidentské rezidence v Haagu a celý týden cestoval křížem krážem po Holandsku a učil, dělal ukázky, přezkušoval studenty a pomáhal zakládat holandskou Taekwon-Do federaci.
“Po nějakém čase v Holandsku jsem se vrátil do Koreje na třítýdenní dovolenou. Po týdnu ale Korejský velvyslanec ve Francii požádal o zaslání instruktora Taekwon-Do. Takže jsem odjel do Francie. Krátce po příjezdu jsem byl požádán pořadatelem závodů v Karate, abych zde udělal ukázku. Pořadatel byl cvičitelem Karate, ale chtěl se přeorientovat na Taekwon-Do. Přestože se mi ukázka vydařila, tak nebyla moc dobře přijata. V době mého pobytu ve Francii se v Paříži konala ukázka CISM, což byla prestižní armádní přehlídka konaná před mnohými politiky a hodnostáři. Generál Choi svolal mě a ostatní mistry, kteří byli v tu dobu v Evropě - z Anglie přijel Rhee Ki Ha; z Itálie – Park Sun Jae; z Německa – Kim Kwang Ill a Kwon Jae Hwa; a z Rakouska Lee Kyung Myung - abychom udělali ukázku. Naše exhibice měla úspěch. Pamatuji si, že jsme rozřezali staré hliníkové pouzdro na munici, abychom si vyrobili materiál na destrukci. Přerážecí techniky předváděl mistr Rhee Ki Ha. Já jsem cvičil sestavu Toi-gae a jednokrokový sparing s mistrem Kwon Jae Hwa, se kterým jsem před tím trénoval v Korejské armádě. Moje hlavní vzpomínka je jak předvádím nomo chagi přes ramena ostatních mistrů. Na první ani druhý pokus se mi nepodařilo překopnout desku. Generál Choi zařval “Lee, už ne!”, ale můj třetí pokus už byl úspěšný. Na této přehlídce jsem také poprvé slyšel zmiňovat Taekwon-Do v souvislosti s Olympiádou.”
“Po této exhibici se předpokládalo, že zůstanu ve Francii, což by ale zjevně způsobilo problémy v Holandsku, protože tam očekávali, že se vrátím.”
Generál Choi vyřešil situaci tím, že poslal do Holandska jiného instruktora. Pobyt velmistra Lee ve Francii byl ale krátký, neboť jeho otec v Koreji onemocněl a naneštěstí zemřel. Aby toho nebylo málo, onemocněl sám velmistr Lee a po návratu do Koreje byl měsíc hospitalizován a podstoupil operaci. Po propuštění z nemocnice se rozhodl zůstat v Koreji a podpořit svou rodinu. Díky tomu měl opět šanci trénovat pod vedením Generála Choie a v roce 1970 se účastnil Instruktorského kurzu ITF v Soulu. Také pózoval na mnoha fotografiích pro připravovanou Taekwon-Do encyklopedii Generála Choie. Vedl také úspěšný Do-Jang v Soulu. Potom, co se ITF přesunula do Kanady, přidružil se k WTF a zůstal v Koreji až do roku 1975, kdy se přestěhoval do USA.
V roce 1975 se přestěhoval nejprve do Chicaga, Illinois. Jeho sponzoři byli všichni jeho bývalí studenti - Park Sun Boo a Choi Chun Mung (kteří oba emigrovali do USA s pomocí Korejské církve), kteří teď na oplátku pomohli velmistru Lee. Velmistr Lee říká, že přestože se stěhoval do nové země, v mnoha ohledech se cítil, jako by se vracel domů, protože se znovu setkal s mnohými starými přáteli, kteří teď pobývali v Kanadě a USA, kde vedli úspěšné Do-Jangy. Také se mohl opět připojit k ITF, kde obdržel 7.Dan. V USA se také poprvé setkal se zneužíváním názvu Taekwon-Do, protože mnoho falešných instruktorů hanebně podnikalo pod tímto jménem. Usazování v Chicagu však nebylo vůbec jednoduché. Po krátké době vyučování v drsné čtvrti za ním přišel místní výtržník a požádal ho, aby za svůj Do-Jang zaplatil peníze za ochranu, což velmistr Lee odmítl. Znovu a znovu byl vyzýván k zaplacení, ale vždy odmítl, až nakonec došlo k vyhrocení situace. Opět techniky velmistra Lee zneškodnili agresora, ale velmistr Lee se rozhodl, že Chicago není nejlepší místo pro něj a jeho rodinu. Přestěhoval se do Midlandu v Texasu, kde si následně vybudoval záviděníhodnou reputaci díky svým schopnostem jak cvičit, tak vyučovat Taekwon-Do.
Začátkem osmdesátých let čítal jeho hlavní Do-Jang okolo 300 studentů. Založil také dalších 6 satelitních Do-Jangů v okolí, v každém cvičilo na 120 studentů.
“Měli jsme v té době jak dobrý standard technik, tak dobrou organizaci.”
Rok 1980 byl velmi smutný jak pro velmistra Lee, tak pro mnoho dalších studentů Generála Choie. Generál Choi sestavoval tým pro Taekwon-Do exhibici v Pyongyangu, Severní Koreji.
Požádal také velmistra Lee, aby se k němu připojil, avšak politická situace v Jižní Koreji byla v té době složitá (bylo nezákonné spojovat se s komunisty nebo projevovat komunistické sympatie). Velmistr Lee říká, že se rozhodl upřednostnit svou rodinu. Také mluvil se svými přáteli a ti, stejně jako velmistr Lee, se cítili nejistí a nesví.
“Otevřeně jsem o tom mluvil s Generálem Choiem, ale bohužel jsme se neshodli. Nemohl jsem splnit jeho přání a odjet do Severní Korei. Bylo mi velmi smutno, protože jsem věděl, že to bude znamena, že se naše cesty rozejdou. Znovu jsem se odpojil od ITF, přestože jsem stále učil podle ITF osnov a mí studenti soutěžili v ITF soutěžích. Instruktoři ze satelitních škol, které jsem vybudoval, se rozhodli připojit se k USTF. Výsledkem bylo, že jsem ztratil mnoho studentů v průběhu osmdesátých let. Pokračoval jsem ve vedení mého hlavního Do-Jangu až do roku 1990, kdy jsem se přestěhoval do Houstonu.”
“Po příjezdu do Houstonu jsem pokračoval ve výuce Takwon-Da, ale také jsem se věnoval vlastnímu podnikání. Byl jsem také poněkud politicky aktivní, protože jsem začal pracovat jako bodyguard pro Korejského prezidenta. V roce 1991 uspořádal v Houstonu Taekwon-Do mistr Van Binh Ngyuen seminář s Generálem Choiem. Společně s mistry Park Bu Kuang a Park Jung Hi jsem obdržel pozvánku, abych se s Generálem Choiem znovu setkal, což jsem s nadšením přijal. Oba, já i Generál Choi, jsme se navzájem omluvili za naše předchozí neshody. Nedlouho potom jsem odletěl do Toronta, abych se setkal s Generálem Choiem a mým dobrým přítelem Park Jong Sooem, se kterým jsme vzpomínali na staré dobré časy, které jsme spolu prožili. Rád bych řekl, že bylo nesprávně vyloženo, že Generál Choi byl podporovatel komunistického režimu - to nikdy nebyl. Rád bych zdůraznil to, co jsem již zmiňoval, Generál Choi předběhl svou dobu, jeho jediným snem bylo rozšířit pravé Taekwon-Do do celého světa. Otevřeně přiznávám, že jsem Generálu Choiovi při několika příležitostech správně nerozuměl. V dnešní době chtějí všichni jezdit do komunistických zemí a učit zde, obzvláště do Pyongyangu. Generál Choi, více, než kdokoli jiný, prolomil bariéry mezi Západem a komunistickými zeměmi, co se týče Taekwon-Da. On a jeho výuka byli inspirací pro mě i mnoho dalších instruktorů, jak po psychické, tak fyzické stránce.”
“Doufám, že Taekwon-Do pomůže postavit mosty mezi oběma Korejemi. Můj důvod k této návštěvě Soulu je ten, že jsem zde členem Korejské rady, která se snaží vybudovat přátelské vztahy mezi oběma Korejemi. Na mé poslední návštěvě Severní Koreje jsem bohužel neměl příležitost vidět Taekwon-Do, ale snad se příležitost naskytne někdy v budoucnu.”
“Taekwon-Do mě naučilo mnohé a také mi dalo doživotní přátelství, především s mistry Park Jong Soo, Choi Chan Keun a Kim Jong Chan.”
Bylo mi potěšením mluvit s Velmistrem Lee. Jeho fotky dokládají jeho nezměrný Taekwon-Do talent, který využívá stejně jako mnoho dalších, aby předával dál odkaz Generála Choie a umění Tekwon-Do, které upřednostňuje před sebou samým.
Originál rozhovoru: Philip Hawkins, 2020, ITMS (International Taekwon-Do Masters Society)